Loutka

6. července 2009 v 17:45 | Geheimnis |  Básničky
Sama, tak sama cítím se já,
hvězda uvnitř dávno vyhaslá.
Každý dotyk, pohled pálí mé tělo,
které by tolik milovat chtělo.
Však po lásce ani vidu, ani slechu,
jen bolest tu tvoří neplechu.
Oči zří nad tou černou propastí,
padají do slepých pastí,
jemž se prý říká samota.
Cítím, jak se po mě sápe lakota,
do svých spár mě chce polapit.
Mám prý zlá být na chlapy,
a jen si mladý život užívat.
Ale jak se přestat užírat,
pláčem vlhčit mou bledou pleť,
jak to zastavit? Dnes, zítra, teď?
Neumím si poručit, jsem slabá,
má vůle vůči lásce je tak chabá.
Navždy zůstanu jen pouhou loutkou,
navždy budu plakat nad lásky hrobkou.

Geheimnis
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama